Velkou část života vůbec neznáme, víme jen, že si ho převzala majitelka od lidí, kde byl několik let zavřený v malé kleci. Paní byla doma na mateřské dovolené, tak na papouška měla hodně času. Nejprve byl velmi agresivní a ničil všechno kolem sebe. Paní mu upravila jídelníček a dopřála hodně pohybu po celém bytě. Brzy se uklidnil a stal se z něj domácí mazlíček a byl na všechny hodný, kromě přítele majitelky, na kterého útočil. Bohužel po čase zaútočil i na jedno z dětí. Nejdříve to považovali jenom na nějaký zkrat způsobený vzpomínkou z dřívějšího života. Jenže po čase zaútočil na další dítě a když majitelka útok odrazila, od té doby začal útočit i na ni. Začal být velmi nespokojený a agresivní. Paní ho nechtěla zavírat  do klece, ale kvůli bezpečnosti rodiny a také spokojenosti papouška se rozhodla spojit s Lagunou a domluvit přesun. Puppy byl velmi brzy připojen k velké skupině amazoňanů. A jakoby zde byl od začátku, během krátké doby se začlenil k modročelým amazoňanům. Po nějaké době přijela do Laguny amazoňanka pomoučená Frencis. Ale Puppy jí nevěnoval jediný pohled, stále se kamarádí s “modročeláky”.